Dne 23.5.2017 jsme ve 2:30 hod. vyrazili na závody Pára nad Vltavou, které se konaly na Orlíku. Na tyto závody jsem se těšila jak malá holka a nemohla se dočkat až tam budeme. Razilo se v sestavě: já, Ondra a kamarád Petr.
Cca okolo páté ráno jsme byli na místě. V šest mělo proběhnout losování, takže jsme to parádně stihli. Po příjezdu se pomalu všichni probouzeli po předešlé, propařené noci :-) a my byli natěšeni až se bude losovat.
Hodina H nastala a šlo se na to. První se losovalo pořadí, v jakém se bude losovat místo. Šla jsem losovat samozřejmě já a vylosovala číslo 27. Což nebylo úplně ideální, když losovalo 32 týmů :-) Ale co, nedalo se nic dělat.
Ondra zatím sondoval mapku lovících míst :-) Pak tedy následovalo losování lovných míst, z čehož jsem byla trošku v rozpacích, protože byly dvě možnosti. Buď jste si nechali hned první lovné místo, které jste si vylosovali nebo jste losovali znovu a to jste si museli nechat.
Myslím, že tento systém není moc šťastný a více méně to nahrává týmům, které vodu znají, ale bylo to rozhodnutí pořadatelů, tak se to musí respektovat.
Já vylosovala na první pokus číslo 24. Podle mapky to vypadalo, že budeme poslední před pláží, která byla prázdná a lovná místa pokračovala až za touto pláží. Takže los jsme si ponechali a čekali až dolosují všichni ostatní.
Po rozlosování jsme obdrželi mapku, abychom věděli jak se dostaneme na místo. Naivně jsem si myslela, že nebudeme muset stěhovat věci lodí, ale opak byl pravdou. Vyházeli jsme věci k vodě a Ondra jel člunem zjistit, kde místo je a vyházet tam to, co se vešlo na jeho člun.
Já s Petrem jsme netrpělivě čekali až Ondra přijede.
Ondra přijel a z jeho slov jsem nebyla zrovna nadšená. Hned spustil, že až to tam uvidíme, že nás klepne :-)
V noci totiž ještě pořadatelé upravovali lovná místa a naše číslo bylo posunuté, aby se vedle nás vešlo ještě jedno místo. Tudíž jsme nebyli poslední a ještě jsme byli …. no uvidíte sami na fotkách :-)
Ale vůbec nás to s Petrem neodradilo. Jo Ondra byl trošku naštvaný, ale nedalo se nic dělat. Je to prostě los. Když jsme dopravili všechny věci na místo začal pro mě a pro Petra kolotoč vybalování a nošení věci. Ondra mezi tím vyjel člunem na vodu a začal sondovat náš sektor.
Na druhé straně našel hranu a po návratu jsme se všichni shodli na tom, že se bude zavážet na druhou stranu na hranu.
Vše jsme připravili, rozkrmili a ve 12 hodin začal závod. Ondra vyvezl všechny pruty na druhou stranu a čekalo se.
Počasí bylo parádní, svítilo krásně sluníčko, co víc si přát. Jen tu rybičku asi, když to byly závody.
Bohužel za 48 hodin se nám nepodařilo dostat na podložku žádného kapříka. Nějaký cejn nás přijel navštívit, ale to bylo vše.
První vlaštovka, která k nám na podložku přiletěla byl kapřík o váze 4,44 kg. Měli jsme neskutečnou radost, jako kdybychom chytili 20kg+.
Trošku jsme změnili taktiku a dva pruty jsme začali házet pod nohy, protože tam se rybičky aspoň ukazovali. Z druhé strany se nám podařili akorát cejni. Ale oproti ostatním týmům, které jsme měli okolo nás se nám povedlo aspoň něco.
Další kapřík přišel v noci. Měl 6,48 kg a byl to jediný kapřík, který přišel z druhé strany, ale zase byl nejtěžší. Odpoledne se na nás usmálo štěstí a na prut, který se hodil jen tak pod nohy, přišel kapřík 3,22 kg a následoval další o váze 3,71 kg. A úplně poslední kapřík našich závodů byl o váze 4,55 kg, který přišel poslední den závodů.
Takže naše celkové skóre bylo 5 bodovaných kapříků o celkové váze 22,40 kg. Toto nám stačilo na 9. místo z celkových 32 týmů a 3. místo v sektoru.
Byla jsem na nás moc pyšná, protože jsem věděla, že třeba v našem sektoru bylo 7 týmů úplně bez ryby. Deváté místo na takových závodech ja pro mě krásné umístění. A třetí v sektoru to je prostě pecka.
Já osobně jsem si závody moc užila, zažila zase nějaký trošku jiný adrenalin, než skákat padákem nebo bungee jumping.
Vládla zde přátelská atmosféra – jako sousedy jsme měli skvělý tým Prambo Carp a kousek dál Ouklej Cup. Všichni kluci jsou pohodáři, takže jsme se tam vůbec nenudili.
Kdyby záleželo pouze na mě, příští rok jedu znovu :-)
Tímto bych chtěla poděkovat Petrovi Poláčkovi za super organizaci, ale do budoucna určitě popřemýšlet o tom losování lovných míst :-)
Určitě taky Ondrovi a Petrovi za to, že mě vzali sebou.
Dále všem, kteří se starali o vážení úlovků a vození papáníčka až pod nos :-)
Díky moc všem
Za páru Jana
