Pokud máme tu možnost dostat se z měst a mimo civilizaci ve které žijeme tak se otevírá příjemná volba zajet do přírody a užívat si zbytků krás, které jsou nám nabízené.
Proč se nezačít věnovat moderní kaprařině, která nám potlačí starý zvyk nebezpečných srkaček a narvaných mrazáků sotva mírových kaprů a tím dát rybám a přírodě víc.
Naučit se způsobu lovu pouze na jeden háček, pod kterým se bude na vlasu houpat voňavá kulička, která dozajista přiláká krásnýho kapra, na kterýho budete sami hrdí.
V dnešní době je spousty moderních prostředků, které nám zajistí naprosté pohodlí i na týdny mimo naše domovy i celý způsob lovu a celkově žití u vody, protože kaprařina není
jen o velkých úlovcích na první nahození,ale i spousty hodin a dní čekání a kolikrát i naprosto bez úspěchu a nebo jen s menšíma rybama. I když se na naší výpravě za kaprama
nebude dařit, není důvod zase všechnu tu techniku pověsit na hřebíček. Proč se ve chvílích u vody nevěnovat i přírodě kolem sebe. Neznám krásnější pocit, když už je provoněná
kulička boilí položená na dně třpitící se vody a já v té chvíli očekávání si dopřávám a vnímám zdejší faunu a floru. Život kolem prutů a bivaků je stejně fascinující jako život pod hladinou.
Jsem velice zklamaný když vídím některé rybáře a kolikrát i kapraře, jak se k té přírodní kráse okolo sebe chovají jako sloni v porcelánu. Často vídím na místech ulámané větve jen kvůli
tomu,aby se mohlo lépe nahodit, vytrhané trsy trávy pro zvětšení už tak dost velkého fleku, prázdné pet lahve a o kus dál rozsypané pytle s odpadky. Ještě nezničené přírody okolo sebe
by jsme si měli vážit aby jsme si nepřipadali jako na skládce, ale v přírodě. Rybařina a trávený čas u vody by nás měl trošičku donutit, být aspoň v tu dobu v souladu se vším kolem sebe.
Ona to určitě ocení už tím, že se nám otevře v plné kráse, jen pochopit to,že mi jsme ti,kdo jsou hosté . Když to vše budeme respektovat ,tak ani nevadí když vysněný kapřík nepřijde, ale
když se pípáky rozdovádí, tak je to jen ten krásný dodatek k tomu všemu proč tam trávíme tolik času. Chovejme se k tomu všemu jako civilizovaní lidé a odjíždějme zpět do civilizace s tím
pocitem,že jsme udělali vše proto, aby ten j kousek něčeho krásného zůstal dostupný i pro rybáře ,kteří přijdou po nás.
Ten to článek je určen mladším generacím kaprařů,tak i starším generacím a vlastně všem rybářům,kteří mají pochyby o tom,
že nic jiného nemá nárok na život , než jen naše vlastní ego…
