Letošní prázdniny jsou již minulostí a s tím přichází i lepší počasí na chytání kaprů, protože se ke konci srpna už začíná ochlazovat a záběry je možné očekávat častěji než v tropických teplotách letních dnů, kterých bylo letos opravdu hodně. Naplánoval jsem tedy na poslední prázdninový víkend krátkou dvoudenní výpravu s mojí přitelkyní Verčou a fenkou Nelinkou na jedno z Pálavských jezer, a to konkrétně na naši oblíbenou Věstonickou nádrž (Dyje 6). Doba lovu je zde v září již kratší oproti prázdninám a to 6-22 h. I přes to nás, ale v sobotu ráno čekalo brzké vstávání, už ve 3:00, aby jsme měli dostatek času odnosit věci do auta a v klidu vyrazit k jezeru. Dorazili jsme v dostatečném časovém předstihu před povoleným začátkem lovu a skoro všechna místa byla ještě neobsazená. Povolenku na tuto placenou nádrž jsme řešit nemuseli, protože tu jsme si vezli s sebou z Brna a to na oba dva dny, takže jsme mohli rovnou zamířit na místo a začít se vybalovat. Měli jsme štěstí, bylo volné hned první místo na jezeře, na které se mi ještě nikdy nepodařilo dostat, je to prý jedno z nejlepších míst na Dyji 6 a bývá permanentně obsazené. Nanosili jsme tedy vše potřebné k lovu a úderem šesté hodiny už letí první montáže do vody. Rozhodl jsem se sebou vzít boilie PZN 1 naložené v játrovém dipu a mou nejoblíbenější přichuť Ryba - Oliheň. Naspomboval jsem si asi deset raket vařeného partiklu s asi dvaceti kuličkami Ryba - Oliheň nakrájeným na půlky. Poté jsem ještě asi dalších dvacet kuliček dokrmil kobrou. První zvuk hlásiče se ozval asi půl hodinky po nahození a na podložku se podíval krásný místní dorostenec, nechal se zlákat na 20 mm kuličku PZN 1. Počasí bylo už od rána jak dělané na ryby, převážně zataženo a foukal docela silný vítr přímo proti nám, takže dělal po celém jezeře velké vlny. Nebylo tedy divu, že asi dvacet minut po první akci přišel hned další záběr a v podběráku končí kapřík podobné velikosti jako ten první, něco kolem 50 cm. Záběry chodily pravidelně a na břeh se od rána do čtyř hodin odpoledne podívalo asi přes deset kusů místní omladiny, ovšem nějaká větší ryba než 55 cm stále nikde. Bylo na čase něco změnit, kapři jsou zde velcí, ale jelikož je zde menších násaďáků opravdu dost, tak se ti větší neměli šanci k mojí nástraze dostat. Vymyslel jsem tedy následující plán. Přestal jsem chytat na atraktivní v dipu naloženou PZN 1, na kterou bylo asi dvě třetiny všech záběrů a na oba pruty jsem zavěsil dvě 20 mm koule Ryba - Oliheň, které jsem ještě posunul asi na 2 cm od háčku. Věřil jsem, že tato taktika eliminuje záběry menších kaprů a kuličky boilie vydrží ležet na dně pro nějakého většího šupíka. Pověsil jsem ještě na oba háčky dvě rozpůlené kuličky na pva šňůrce a kolem půl páté nahazuji oba pruty. Asi po dvou hodinách mi bylo jasné že první část plánu, kterou byla snížit počet záběrů od menších kaprů zafungovala, protože se od náhozu neozval ani píp. Ještě bylo ale potřeba splnit druhou část plánu a tou bylo udělat záběr od větší ryby. Bylo už něco po osmé hodině večer a s přitelkyní jsme pozorovali krásný západ slunce nad jezerem, který je tady na Pálavě opravdu magický, když najednou se ozval tak očekávaný zvuk hlásiče a swinger se pomalu zvedal směrem k prutu. Zasekávám krásnou pomalou jízdu a jsem velmi zvědavý jaká ryba to asi bude. Hned od začátku jsem věděl, že to nebude násaďák, protože ryba bojovala opravdu hodně. Nakonec v podběráku končí krásný kapr 65 cm. Párkrát zapózoval před foťákem a plave zase zpátky. Super, měl jsem radost, že strategie zafungovala, takže hnedka to honem nachystat ůplně stejňe a rychle s tím do vody, máme ještě čas něco přes hodinu. Jenže… Ještě jsem ani nestihl nachystat prut na nához, když v tom se ozvala z ničeho nic, opravdu brutální jízda. Zahazuji všechno co mám v rukách a už s rozsvícenou čelovkou běžím zaseknout. Sekám, ale ryba byla tak rozjetá, že hned musím povolit naviják a nechat rybu v jízdě pokračovat, abych o ni nepřišel. Bylo mi hned jasné, že tohle je to na co jsme čekali, konečně velkej pálavskej kapr! Asi po deseti minutách se mi ho povedlo zdolat a Verča podebírá nádherného zdravého šupináče 85 cm. Měli jsme oba obrovskou radost, že se nám podařilo zakončit den takovou krásnou rybou. Pár fotek a kapr si upaluje zpátky k hlubinám jezera. Druhá část plánu tím byla úspěšně splněna. Blížila se už desátá hodina a to znamenalo konec povolené doby lovu. Nachystali jsme si tedy nocleh, zalezli do spacáků a natočili budíček na 5:30. Nemohl jsem se dočkat, až ráno zase nahodím. Po probuzení na nás čekalo překvapení v podobě deště a ještě silnějšího větru než předchozí den. "No co už, pláštěnky máme tak jdem na to ne" probudila se s optimismem Verča. Měl jsem jasno, jak a na co budu chytat. Po včerejším večerním úspěchu jsem nehodlal nic měnit. Opět tedy 2 x 20 mm Ryba - Oliheň a šup s tím do vody. To co následovalo asi po hodině bylo opravdu rybářské dobrodružství. Verča šla do auta pro nějaké věci, takže jsem zůstal na místě sám s Nelinkou. Najednou se rozjel pravý prut, zasekávám a začíná zdolávání, ryba asi pěkná, ale žádný obr to nebude. Mám ji skoro u břehu a už i vidím že je to lysec, asi tak kolem 60 cm. Do druhé ruky beru podběrák, když v tom… Jízda na druhém prutu, podebral jsem tedy rychle kapra co jsem měl u břehu, nechal jsem podběrák i s rybou ve vodě a rychle jsem běžel zaseknout druhý prut. Naštěstí netrvalo dlouho a Verča doběhla na pomoc, protože už z dálky viděla, že něco tahám. Výsledkem byl dablík lysců, jeden 58 cm a jeden dorostenec, kterého jsme ani neměřili. Ryby jsme pustili, pod háčky jsem dal čerstvé boilies a znovu nahodil. Byla nám už docela zima, foukalo fakt hodně a do toho drobný déšť moc na komfortu u vody nepřidával. Jenže to jsme ještě netušili, že za chvíli nám bude pěkně teplo… Asi o půl dvanácté se pomalu rozjíždí pravý prut. Po záseku hnedka cítím, že jde o pěkného kapra, který bojuje s velkou silou. Asi po pěti minutách se Verča natahuje s podběrákem a podebírá nádhernou rybu. Výsledkem byl kapr, rovných 80 cm. V tu chvíli nám zima nebyla ani náhodou a focení s tak krásným kaprem jsme si opravdu užívali. Postupně začínal déšť nabírat na intenzitě, takže jsme se pomalu dali do balení kompletně promočených věcí, ale šlo nám to dobře, protože jsme byli spokojení, jaké parádní ryby se nám podařilo nachytat. Za necelé dva dny jsme pochytali asi dvacet kaprů a tři největší měli 85, 80 a 65 cm. Už teď vím, že až sem pojedu zase příště a to doufám nebude trvat moc dlouho, určitě bude boilies Ryba - Oliheň od Páry z navijáku jasná volba. Díky těmto kuličkám máme s Verčou do našeho rybářského alba dalších pár krásných fotek a plno zážitků z rybaření, na tomto obrovském jezeře. Loučí se tester Adam Soukup.
