Na začátku června jsme podnikli s Verčou další, zatím naši nejdelší výpravu za říčními kapry a to na řeku Moravu. Čekalo na nás šest dní dobrodružství, spalujícího slunce, dotěrných komárů a doufali jsme, že i krásných ryb. Místo jsme měli předem vytipované, začátkem jara jsme tu už byli na jednodenní výpravě. Po příjezdu na místo, vybalení všeho potřebného a postavení našeho dočasného tábora, následovalo zmapování dna a vytipování míst, kde začneme krmit. Jedno místo bylo asi dva metry od našeho břehu, takže jak se říká "pod nohama", kde byla hrana z 5 m na 3 m a druhé místo jsme zkusili dále od břehu, kde bylo rovné a tvrdé dno v necelých dvou metrech. Krmili jsme vařenou kukuřicí a krmným boiliem, smíchaným s boilie Ryba-Oliheň a PZN3. Tyto příchutě jsme také dávali pod háček. První rybu naší výpravy chytila Verča a to druhý den brzy ráno. Obří říční cejn na kukuřici, s kterým se prostě nešlo nevyfotit, i když to byl "jen" cejn, byla to nádherná ryba. Následovalo pár menších kapříků do 60-ti cm, mezi které se připletl i nádherný šupináček s velkým pupíkem, takové Moravské sluníčko, které přišlo na kuličku PZN3. Jak se to má dělat nám ukázal následující den kamarád Viktor, který se za námi přijel na pár hodin podívat a samozřejmě si přivezl i pruty. Morava je Viktorova srdcová záležitost a má zde už nachytané krásné velké kapry. To nám ostatně ukázal i tentokrát. Měl nahozeno jen pár hodin, když mu se setměním přichází brutální jízda, zrovna ve chvíli, když si ho na okamžik zavolala příroda :-D, rybu tedy seká Verča. Viktor je ovšem během pár vteřin zpět a přebírá si prut. Užívá si zdolávání se západem Slunce. Do podběráku mu nakonec podebírám velkého říčního lysce dlouhého 82 cm a vážícího rovných 9 kg. Viktor má radost o to větší, protože je to na Moravě jeho první lysec, má pochytané zatím jen samé šupináče. Přes den se toho moc zajímavého nedělo, celý týden bylo tropické horko, takže záběry chodily buď brzy ráno a nebo večer po setmění. Předposlední ráno, těsně předtím, než slunce začalo ukazovat svoji plnou sílu, mi mohla zapózovat před foťákem Verča s pěkným lyscem, který měl necelých 7 kg a vzal si kuličku PZN3. Moje chvilka přišla až poslední noc a ráno. Asi o půl dvanácté v noci se mi roztáčí cívka a rozeznívá se hlásič. Následuje souboj s opravdu silnou rybou. Teprve až u břehu vidím, cože za bojovníka to je na háčku. Pěkná parma, moje první v životě a má slušných 72 cm, dostala chuť na boilie Ryba-Oliheň. Mám z ní velikou radost, pár nočních fotek, pusa na rozloučenou a plave zpět do svého živlu. Poslední ráno nahazuji oba pruty asi v pět hodin, vše nachystám a naladím a jdu ještě na chvíli podřimovat do křesla. Jen zavřu oči, tak v tom začne pípat hlásič jak o život a prut hozený 2 m od břehu s kuličkou Ryba-Oliheň je ohnutý směrem k hladině. Opět krásný souboj a opět parma. Tentokrát o něco menší než ta v noci, tahle měla 66 cm. Po snídani jsme začali pomalu balit a následovala cesta domů. Na této výpravě jsme strávili dohromady 6 dní, které jsme si maximálně užili a i když jsme nechytili žádné trofejní kusy, tak co jim chybělo na velikosti, to dohnaly svojí krásou. Zatím se tedy loučím a těším se u dalšího článku z příští výpravy. Za PZN Adam Soukup.
