Na tento „československý“ sraz jsem se hrozně těšila jak z důvodu poznání nových tváří tak i proto, že jsem jela konečně „já“ chytat rybky. Sraz byl pojmut tak, že se parta kamarádů, známých a příznivců páry sejde, posedí, poklábosí, popijí a jako bonus bude nějaká ta rybka na podložce. Aby nás boss od páry trošku v tom soupeření vyhecoval, bodoval pouze tři nejtěžší ryby a samozřejmě byl připraven i pohár za nejtěžší rybu.
Sešlo se nás celkem hodně. Píši celkem hodně, protože jsou mezi námi i tací, kteří na sraz nedorazili bez jediné omluvy, což mě hrozně mrzelo hlavně z důvodu, že byla spousta náhradníků a mohl jet někdo, kdo o to opravdu stál.
V pátek od rána se to začalo sjíždět a kluci začali připravovat lovná místa. Celkem jich připravili 16 po dvou rybářích. Byl to docela hukot poznat na ráz takových lidí, které člověk zná akorát z fotek.
Hodina H nastala a big boss zahájil oficiální sraz. Mohlo se chytat na 3 pruty a nesmělo se krmit, pouze PVA. Rozlosovali se místa a postupně jsme si začali svá lovná místa připravovat. Začátek rybaření Ondra stanovil na jednu hodinu odpoledne. Já si vylosovala lovné místo číslo 4 a s tímto číslem jsem byla velice spokojená, protože jsem to měla kousek ke kiosku. Pro upřesnění mi nešlo o přísun alkoholu, ale o WC :-) :-) :-)
Jedna hodina .. začínáme :-) Cca dvě hodiny po nahození přišla má první vlaštovka. Byl to kapřík a váha se zastavila na 12,20kg. Tímto bych chtěla poděkovat Tomášovi Hrabáčkovi (kolegovi z čísla 5) za asistenci při podebírání. Takže první kapřík na podložce a hned takový krasavec. Nádhera. Chytala jsem na boilies řady PZN. Toto boilies je ve fázi testování. Okolo sebe jsem měla partu super rybářů – Martina Vinklárka „krále cejnů“ – snad se neurazí :-) dále Stano Siváka a Vlada Klímu, kteří mě neustále zásobovali slivovicí, atd. atd. Se všemi jsme se navštěvovali, klábosili a samozřejmě popíjeli slivovičku. V sobotu v půl čtvrté ráno jsem ještě vytáhla kapříka o váze 6,5 kg.
U snídaně každý, kdo byl schopný na snídani přijít, sondoval, kdo co nachytal. Žádná velká hitparáda to nebyla, takže o to víc mě těšili mé dva kapříci. Po snídani jsme se opět rozutekli k prutům. Netrvalo dlouho a koukám, že vedle mě měl Honza záběr a kapříkovi se nějak nechce na podložku. Po cca 30 minutách Honza vyhrává a na podložce se objevuje monstrum. Váha se zastavuje na 20,5 kg. Probíhá focení, gratulace a s kaprem rychle zpátky do vody. Byl to neskutečný zážitek, který ocenili i všichni z druhého břehu, kdy Honzovi tleskali a gratulovali na dálku. A o tom to rybaření je. Dokázat přát druhému, i když sám člověk nic nechytá.
Mě se až do neděle žádný kapřík na podložku nepodíval i když v neděli ráno jsem záběr měla, ale bohužel neproměnila. Takže moje skóre dvě ryby. Některým z nás se povedl i amur, jeseter a vedle mě Tomáš Hrabáček vytáhl krásného lína 2,5 kg, 60 cm.
V neděli v poledne byl závod ukončen a já věděla, že moji dva kapříci na stupně vítězů stačit určitě nebudou. Krásný pohár za první místo si odvezl Pepik Hospodka, Jeho tři nejtěžší kapříci vážili 16 kg, 14 kg a 10,6 kg. Druhý pohár si vezl domu Honza Zachoval za kapra 20,5 kg, 12,5 kg a juniora 4,9 kg. Třetí pohár putoval za hranice na Slovensko Vladovi Klímovi za šupíky vážící 12 kg, 10 kg a 7 kg. Asi tušíte, kdo si odvezl pohár za nejtěžší rybu, ano máte pravdu, byl to Honza Zachoval s jeho novým osobáčkem :-)
Dále bych vypíchla Jardu Svobodu, který nachytal největší počet ryb a to osm. Pak Alana Břusku, kterému se jako jedinému povedli dva jeseteři. Jirkovi Pechovi se zase povedl krásný amur přes deset kilo. Martinovi Hubiňákovi se povedl kapřík o váze 15,5 kg. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna :-) . Myslím si ale, že se nachytali krásné úlovky, i když aktivita ryb nebyla tak veliká, jak možná někteří očekávali.
Po vyhlášení se to začalo pomalu loučit a odjíždět k domovům.
Závěrem…. Samozřejmě každý si tuto akci zhodnotí sám, někomu se dařilo, někomu méně, někdo se chtěl více pobavit, někdo více zachytat, ale každý si to určitě užil podle svého. Aspoň v to věřím. Já osobně jsem odjížděla s pocitem, že jsem poznala spousty fajn lidí, rybářů, rybářek a že budu velice ráda, pokud se s Vašimi ksichtíky nebudu vídat pouze na fotkách, ale zase někde u vody.
Závěrem bych určitě chtěla poděkovat za sebe a za „Páru“ Michalovi Haladejovi, který zajistil spousty věcí, které si odvezl každý zúčastněný. Dále Pepínovi Obůrkovi za tu úžasnou fotodokumentaci o kterou se postaral při předávání pohárů a samozřejmě Radkovi - majiteli Skaličky za vynikající servis a jídlo, které pro nás připravoval. A vůbec všem, kteří tam byli …… Díky kluci a holky …… bylo to superrrrrrrrr :-) ať se kouří … Jana
