Zdravím všechny Párolovce.
Letošní léto jsem neměl moc času na ryby a tak začátkem září, kdy jsem se konečně dočkal nějakého volna a počasí bylo celkem slibné, se zrodil nápad vyvézt mou rodinku k vodě. Přítelkyni s jedenácti měsíční dcerkou Leontýnkou nebylo potřeba dlouze přemlouvat. Dohodli jsme se strávit u vody celkem tři dny a to 11.-13.9.. Zbývalo vymyslet kam vyrazit, jelikož to byla dceřina první výprava, tak jsme nechtěli jet nějak daleko a zároveň jsme chtěli mít trošku toho zázemí a klidu. Volba tedy padla na blízké soukromé jezero Kopa, kde náhodou bylo volné jedno místo a to č.6.
Ač strategii sem neměl vymyšlenou žádnou, jen strávit pár chvil u vody, radši jsem zavolal Ondrovi pro pár info, které mě celkem nabudily ohledně slibného místa. I když jezero bylo celý srpen uzavřené kvůli úhynu ryb z nedostatku kyslíku, doufal jsem v nějaký pěkný úlovek.
Po příjezdu na místo jsem se od rybáře na vedlejším místě dozvěděl, že aktivita ryb není nějak valná a stále se občas z hladiny sebere nějaký ten uhynulý kapr. Vyhlídky nic moc, ale to mne ani trochu neodradilo. Ihned jsem začal rozbalovat věci a stavět tábor. To mi zabralo celkem dost času, protože prioritou bylo postavit zázemí pro dceru a přítelkyni, takže pruty byly zavezené někdy před 18.hodinou.
Měl jsem připraveno cca 100 litrů uvařeného partiklu z pšenice a vetší části řepky, 5 kg krmného boilie EKO-NATUR, 2 kg PZN 4, 1,5 kg PZN 3 a 2 kg Robin Red-Ořech, vše v různých průměrech. Prvotní zákrm jsem provedl větší, abych se pokusil stáhnout rybu do lovného místa, a to bylo z poloviny partiklu a polovina krmného boilie EKO-NATUR. Hned od začátku jsem zavážel pruty do krmného místa, kdy jsem na 1. prut dal PZN 3 o průměru 25 mm, na 2. prut PZN 4 2x13 mm a na 3. prut Robin Red-Ořech 1x20 mm, vše v obalovačce příslušné příchutě. Ke každé položené montáži jsem vždy dával pořádnou lopatku partiklu, hrst kmného boilie a hrst boilie stejné příchutě. Návazce sem dělal co nejjednoduší a to z fluorocarbonu od firmy Delphin o průměru 0,30 mm, háčky vel. č.6 bez protihrotu, no prostě klasickou půběžnou montáž.
Tato zvolená taktika se zdála celkem slibná, jelikož půl hodinky po zavezení zdolávám prvního šupika o hmotnosti 13,5 kg na PZN 4 2x13 mm. Při zavážení prutu jsem si všiml pohybu větších ryb u ostrova, kde byl vymletý břeh s hloubkou okolo jednoho metru. Další záběr na sebe nenechal dlouho čekat, asi 15 min, kapr 16 kg a 101 cm, tentokrát na PZN 3 1x25 mm. Při zavážení tohoto prutu se mi u zmiňovaného místa u ostrovu převalil už hodně pěkný kapr, tak nebylo nad čím přemýšlet a hned jsem to tam položil, asi půl metru od břehu se zmíněnou dávkou přikrmování. Toho dne jsem se dočkal ještě jednoho záběru od kapříka 9,5 kg na Robin Red-Ořech 1x20 mm.
Přes noc jsem se dočkal tří záběrů na každý prut od kaprů 10-13 kg, ale už jsem nezavážel, jelikož jsem se chtěl trošku vyspat a nechtěl jsem nechtěně vzbudit rodinku.
Zavezl jsem ráno nějak po šesté hodině, v klidu si vychutnal kafíčko a snídani v přírodě s rodinkou. Okolo půl osmé přichází záběr na PZN 4, pěkný šupik o váze 17 kg. Po této rybě se hned ozývá druhý prut s Robin Red-Ořech, kapřik 9 kg. Hned pruty zavážím a o malinko víc přikrmuji, abych ryby udržel na krmném místě. Jen co jsem zavezl ozval se prut co zatím mlčel a to PZN 3 1x25 mm z mělčiny od ostrova, už od prvního kontaktu cítím že ryba nebude malá. Po celkem dlouhém souboji podebírám krásného šupináče s váhou přes 20 kg a tím si zvedám svůj osobáček.
Od této doby mi začal neskutečný kolotoč záběrů, kdy jsem vůbec nestíhal zavážet, natož mít zavezené všechny tři pruty najednou byl pro mě nadlidský úkol, když jsem se chtěl najíst nebo si vypít kávu, pruty jsem prostě nezavážel. K večeru jsem změnil trošku strategii a to ve velikosti nástrahy a nastražil PZN 3 2x25 mm, PZN 4 2x20 mm a Robin Red-Ořech 2x20 mm. Záběrů sice trochu ubylo, ale váha ryb nešla pod 13 kg. Což mi dalo malinko prostoru se věnovat aspoň přítelkyni, která na mě celý den s malou koukala, jak pobíhám po břehu nebo zavážím, a snažila se pořizovat nějakou tu fotku, za což ji moooc děkuji.
Noc se opakovala jako předešlá, tři záběry a spánek. Ráno mi přítelkyně nabídla, jestli chci, že můžu zůstat do dalšího dne, ale že oni pojedou domů. Trochu sem váhal, ale který rybář by odolal nezůstat, když to tak jezdí. Zůstal jsem a ten kolotoč záběrů si užil ještě jeden den. Poslední den ráno jsem ještě narychlo zavezl pro rozlučkový záběr, který se povedl ve formě šupika 17 kg.
Na všechny tři druhy boilie to jezdilo skoro stejně, ale na PZN 4 bylo asi nejvíc záběrů a na PZN 3, u té jsem se dočkal největších ryb.
Za tyto necelé čtyři dny jsem nachytal do 12 kg 23ks, od 12-13,5 kg 18ks, 14-14,5 kg 4ks, 15 kg 2ks, 16 kg 1ks, 17 kg 2ks, 17,5 kg 1ks a 20,3 kg 1ks.
Závěrem musím poděkovat Ondrovi za těch pár rad k danému revíru a skvělé boilie, které sestavil a hlavně přítelkyni Marcele s dcerou Leontýnkou za úžasnou podporu.
Tak ať se kouří Štěpán Klouček
